Nejkvalitnější možný výběr

Marek Řezanka

Jak již jsme u mainstreamových médií zvyklí, mnohdy záměrně zamlčují hlavní sdělení, aby ho překryla sdělením okrajovým, z něhož ovšem učiní zásadní téma.

 Nejinak je tomu v případě, kdy prezident republiky, Miloš Zeman, vzkázal, že výhrady po stránce odborné by měl hned k několika navrhovaným ministrům, ale zásadní problém má s jedním jménem.

 Mainstream se okamžitě jako jeden muž semkl za panem Fialou – a ten se již nechal slyšet, jak nehodlá ustupovat. Ve chvíli, kdy ještě není jmenován premiérem.

Na rozdíl od mnoha médií bychom se měli zabývat především otázkou, kdo z ministrů této potenciální vlády je kompetentní. My vlastně nevíme, kterého ministra M. Zeman rezolutně odmítl. Pro mě osobně by byl nepřijatelný Jan Lipavský (a podle některých zdrojů jím skutečně má být on) – ale jsou zde další adepti.

 Rozdělme si je do tří kategorií: 1) Politici čelící aférám, které je spojují s nečestným či přímo podvodným jednáním. 2) Politici, kteří zjevně svěřenému resortu a jeho problematice nerozumí, a nemají pro ně vhodné vzdělání. 3) Politici, kteří se ocitají ve střetu zájmů.

Do první z uvedených kategorií spadají Věslav Michalik (STAN, půjčky přes anonymní kyperskou firmu), Zbyněk Stanjura (ODS, tajení finančních toků firmy Ekson) či Pavel Blažek (ODS, selhal v kauze Diag Human). K těmto ministerským kandidátům lze zařadit i Víta Rakušana (STAN), který veřejně porušil předvolební koaliční smlouvu (výzva k zakázanému kroužkování) – a toto jednání by ho mělo v případě výkonu funkce ministra vnitra hrubě diskvalifikovat. 

 Helena Langšádlová (TOP09), vystudovaná politoložka, jejíž hlavní kvalifikací je fanatický protiruský postoj, když by klidně podpořila i jadernou válku proti této zemi, má řídit ministerstvo zabývající se vědou, výzkumem a inovacemi.

 Petr Gazdík (STAN), bývalý učitel na základní škole a starosta, má pro změnu řídit resort školství. Je snad jeho kvalifikací pro tento resort, že se roce 2008 stal předsedou Výboru pro zemědělství, životní prostředí a rozvoj venkova?

 Marian Jurečka (KDU-ČSL), bývalý ministr zemědělství, má pro změnu stanout v čele ministerstva práce a sociálních věcí. S trochou škodolibosti by se dalo konstatovat, že pohnojit toho tam může poměrně dost. Zvláště v sociálně velmi nestabilní době.

 Vlastimil Válek (TOP09) je sice lékař, ale svými veřejnými výroky se stihl již poměrně značně zdiskreditovat.

Například jeho větu o Taxisu, koních, motorkách, Bavorsku, Pardubicích a Mourinhovi bych potřeboval přeložit do "srozumitelštiny". Asi jsem jen „prostý sprosták“, ale po opakovaném čtení výroku pana téměř ministra Válka – přiznám to bez mučení – jsem jeho obsahu neporozuměl ani za mák. Kdyby mluvil japonsky, vyšlo by to pro mě nastejno. Cituji: „Pokud Velkou pardubickou jezdíme v Česku na koních a zavedeme tu Velkou pardubickou do Německa a budou to tak dělat na motorkách, protože prostě koně nechcou, nebude to fungovat. Ty motorky se pomlátí v taxisu a takhle to platí s těmi nařízeními... Tak já si myslím, že jsem to popsal, ale můžu to zkusit zopakovat. Tak těžko v boji s covidem, vymyslíme nějaké další kroky, ale ty kroky můžeme dobře realizovat. Pokud máte fotbalový tým, může ho trénovat Mourinho a pak pravděpodobně ten tým bude fungovat daleko lépe, než když ho budu trénovat já." Panu Válkovi zde prozradím, že asi kdokoli by byl na resortu zdravotnictví lepší, nežli on, tedy i pan Mourinho.

 Jana Černochová (ODS), která na ruské vojenské technice nenechá nit suchou s tím, že je třeba nakupovat na Západě – a draho. Pokud by došlo na nákup lehkých útočných vozidel firmy Supacat, existuje přímé napojení na pana Františka Šulce, který je shodou okolností dlouhodobým poradcem paní Černochové.

Pokud u ostatních uchazečů zamhouříme obě oči, stále tu máme polovinu nominovaného kabinetu, již je možno z výše uvedených objektivních příčin nazvat nekompetentní či rizikovou.

 V žádném případě nezapomínejme na osobu pana Lipavského. Kromě toho, že je to člověk silně protirusky, protičínsky a protizraelsky zaměřený, který je naopak až nezdravě orientován na Evropskou unii a který je ochoten ustupovat nepřijatelnému nátlaku ze sudetoněmecké zájmové skupiny, která chce o mezinárodních soudů docílit zrušení dekretů prezidenta republiky, Edvarda Beneše, disponuje nízkou kvalifikací. Dosáhl pouze na bakalářský titul – a to je ještě možné vést o hodnotě tohoto titulu oprávněné debaty.

 Budu-li chtít být hodně sarkastický, poznamenám, že takto sestavený kabinet má jedinou odbornost – zaťatou protiruskou nenávist. Na to má hned několik „expertů“: Pana Lipavského, paní Langšádlovou, pana Beka či paní Černochovou. Zato experta na ekonomickou, sociální či energetickou problematiku mezi těmito kandidáty nenacházím, ať hledám sebedůkladněji.

   Petr Fiala (podobně jako před říjnovými parlamentními volbami uražený Zdeněk Hřib) místo pokory hrdě hlásá: „Jsem přesvědčen, že to bude dobrá vláda a všichni jsou kvalitní kandidáti.“

 Tento výrok pokládám z důvodů, o nichž jsem doteď psal, za jednak mimořádně arogantní a zpupný – a za druhé za velice hloupý.

Zdůraznil bych jednu věc. V potenciální vládní pětikoalici je rovněž TOP09, která by ve Sněmovně České republiky bez koalice s ODS patrně nezasedla. Za tuto stranu jsou do vlády nominováni H. Langšádlová a V. Válek. Pokud tito mají představovat to nejlepší z TOP09, je to velmi žalostná vizitka dané partaje.

O to směšněji působí pyšná slova Petra Fialy, že nabízí kvalitní ministry – a tato věta se proti panu Fialovi ještě obrátí. Zatím k němu byl M. Zeman nadmíru velkorysý. Petr Fiala si potom nemůže stěžovat, že by měl na sestavení kabinetu málo času. Měl ho fůru. A výsledkem je seznam, kde k více než polovině kandidátů lze mít důvodné námitky?  

 Názorně jsme si ukázali, že Petr Fiala nejenže kvalitní ministry nenabízí, ale že po hříchu hodně jich má kvality značně pochybné.

Nyní předpokládejme, že onen ministr, kterého M. Zeman nejmenuje, je Pirát Jan Lipavský. V případě, že na jeho účasti v kabinetu bude Petr Fiala trvat, dopadne to zřejmě tak, že ani on premiérem jmenován nebude. Vláda s bakalářem Lipavským na resortu zahraničí zelenou nedostane. Tečka.

Pro všechny, kdo jsou natolik dbalí Ústavy, že by článek 66 použili kdykoli, kdy si zamanou – a to jako nástroj vydíraní a vyhrožování, si připomeňme, že litera zákona nic neříká o tom, zda prezident republiky návrhu premiéra vyhovět musí. Návrh lze samozřejmě i zamítnout. Záleží na výkladu – a v tomto je ponecháno na hlavě státu, zda je jí milejší role čistě dekorativní, a jmenování ministrů tak více méně nechá na premiérovi, nebo jestli se bude chtít zapojit aktivněji. Prezident nemůže ministra jmenovat, ale může premiérovu návrhu nevyhovět a žádat ho o nominaci novou.

Osobně roli prezidenta chápu jako pojistku, aby ministrem nebyl jmenován například kůň.

S trochou nadsázkou pro mě Jan Lipavský takovým koněm je – přímo trojským. Chci tímto konstatovat, že u pana Lipavského panuje nemalé riziko, že bude hájit jiné zájmy, než českých občanů. Zájmem českého občana není ani vyhrocení vztahů s Ruskem ani Čínou, ani zpřetrhání výtečných vztahů s Izraelem, a vůbec ne podpora požadavků sudetoněmeckého sdružení.

Pokud by Piráti místo Jana Lipavského nominovali Markétu Gregorovou, platila by stále stejná výtka: M. Gregorová má jako své nejvyšší dosažené vzdělání podobně jako J. Lipavský toliko bakalářský titul, takže by to bylo "prašť jako uhoď". Ani ona by nemohla být ministryní jmenována. Ze stejného důvodu jako pan Lipavský.

 Petr Fiala si totiž příliš vyskakovat nemůže. Zatím ho Miloš Zeman premiérem nejmenoval. A jestliže Petr Fiala nemíní splnit prezidentovu podmínku ohledně personálního obsazení jednoho z resortů, je možné na jeho pokus o sestavení vlády nahlížet jako na pokus neúspěšný. Nebude-li Petr Fiala premiérem, nemůže ani podat kompetenční žalobu – a sestavením vlády může být pověřen někdo další – klidně rovněž z ODS.

 I když se koaliční partneři Pirátů tváří, že se inspirovali „Třemi mušketýry“ s heslem „Všichni za jednoho“, spíše je lze podezírat, že se řídí jiným románem od jiného autora – a sice Dürrenmattovou „Návštěvou staré dámy“.